Zavařujem s elektronikou

 

Tato aktivita se většinou dělá, když jsou venku vysoké teploty a ve vyhřáté kuchyní od sluníčka a sporáku je pak k zalknutí.

Je to už dávno co jsme začali zavařovat v garáži. Jistě každý z nás má různé fígle druhý sporák v kůlně nebo elektrickou plotýnku.

Taky jsme začali zavařovat v garáži na el. plotýnce, ale záhy jsem zjistil, že to není to pravé ořechové.Tato procedura byla zdlouhavá a plotýnka nebyla schopna tak dobře prohřát hrnec s obsahem. Tepelné ztráty hrnce byly ohromné, proto jsem ho pro zkoušku zabalil do kamenné vlny, s kterou jsme zateplovali stropy. Efekt se dostavil takměř okamžitě. Vlastní zavařování se zkrátilo a tím se snížila energetická náročnost.

No a se zateplením hrnce přišly i problémy, které si člověk hned neuvědomí.

Protože se kolem domu stále něco dělá a u hrnce nikdo nestojí, docházelo k vyvření vody a pak vyvření zavařovaného materiálu a tak jsme několikrát měli místo meruněk marmeládu a tak podobně.

Hrnec obalený vlnou taky nebyl zrovna esteticky košer.

Takže jsme sezónu nějak doklepali na tomto paskvilu a já si vytýčil cíl sestrojit inteligentní zavařovací hrnec s nízkou spotřebou elektřiny.

A jak to dopadlo?

Podle fotografií vidíte, že dobře. Zařízení používáme od roku cca 2003 a nemůžeme si ho vynachválit.

Ale zpět k popisu, bylo použito originálního hrnce na plotnu. Byly odřezány ouška a skružil jsem druhý plášť tak velký, aby po obvodě bylo 5cm zateplení.  V podstatě vznikl malý bojler. Jako zateplení jsem použil polyuretanovou pěnu, kterou jsem stříknul mezi skružený venkovní obal a hrnec.

Na dno byla v integrovaná topná spirála ze staré varné konvice 2000W a byla usazena na silikonový tmel, fixovaná originál patkou taktéž z vyřazené konvice. .

Subdno bylo trošku upraveno, aby dolehlo na dno hrnce a tím tato úprava byla hotova.

Došlo na návrh inteligence.

Jelikož si rád hraju s logickými obvody (cvičím si tak hlavu abych nezakrněl) celá inteligence je postavena na systému logických obvodů. Žádný procesor „NEMÁM RÁD PROCESORY“

Zařízení se skládá z několika sekcí, které nejsou na sobě zcela závislé, takže při poruše (která ještě nebyla) zařízení dokáže stále pracovat s větší pozorností obsluhy.

Skládá se:

  1. Termostat
  2. Teploměr
  3. Časovač + nastavení
  4. Display pro zobrazení aktivního zavařování
  5. Akustická signalizace + externí výstup (houkačka na zahradě)

Nebudu zde popisovat podrobnou funkci elekrtoniky. Tu si znalí odvodí z plánku, zde přiloženého..

Toto zařízení jde udělat i jednodušeji sice ne v takovém komfortu, ale jelikož zde zavítají i lidé s nižšími elektro schopnostmi mohou zde nalézt indicii pro svůj jednodušší návrh rámci možností.

Funkce zařízení

Po připojení ovládací bedýnky do sítě a propojením s hrncem a vloží se do pokličky snímací tyč teploty termostatu a teploměru. A může přistoupit k navolení zavařovacího cyklu.

Na požadavek mé ženy byly použity tři přednastavené teploty, takže díky přepínači se nastaví zavařovací teplota.

U zobrazovacího displeje jsou další přepínače pro nastavení aktivního zavařování.

Tím to se myslí čas, po který se bude zavařovat obsah, až se dosáhne požadované teploty po zapnutí.

Přepínači se nastaví čas v hodnotě stovek a desítek minut aktivního zavařování. Dlouhým sepnutím tlačítka reset se vynuluje displej a časovač načte z přepínačů přednastavený čas. Tlačítkem cyklus se vše odstartuje.

Rozsvítí se displej teploměru, začne vlastní měření teploty a spirála ohřívá vodu v hrnci.

Po dosažení přednastavené teploty (první reakce termostatu je vždy o něco výše než nastavená) Se začíná vypínat topná spirála a akustickým signálem se spustí odpočet času aktivního zavařování. Zbývající čas do konce zavařování je indikován na displeji.

V cyklu na 80 °C se dohřívání provádí mezi 3-4 sepnutími spirály cca po 2 minutách

Poslední minuta cyklu je akusticky přerušovaně signalizována, je vybavena výstupním relátkem, na které se dá připojit jakýkoli signalizační prvek 230V (houkačka, žárovka).

Velmi výhodné pokud jste na zahradě nebo ve větší vzdálenosti od hrnce.

Po ukončení cyklu je časovač v nulách, pro nový stejný cyklus stačí jen znova zmáčknout dlouze reset pro načtení přednastaveného času a tlačítko cyklus 

Dnes již lze zakoupit takové podobné zavařovací hrnce za cenu kolem 1 800 Kč, což je předražené vzhledem k jednoduchosti zařízení a to nehovořím o tepelných ztrátách.

Pokud si někdo chtěl vyrobit, podobnou tovární verzi stačilo by mu použít segmenty ze staré vyřazené trouby (termostat, časovač třeba i spirála)

V mém případě jak jsem již napsal, v době vývoje tyto hrnce nebyly a já to bral formou „kdo si hraje, nezlobí“