Jak velký bojler si koupit?

 

Asi mnoho z vás řešila, nebo řeší jak velký bojler použít do vašeho bydlení…

Již jsem se zde někde dotknul tohoto problému a někteří z vás co mě navštívili, byli udiveni  nad naší  sestavou 2 bojlerů  200l.

Takže třeba rozlousknou moje pozorování a zkušenosti s ohřevem vody vaši nejistotu v rozhodnutí jak velký bojler si pořídit.

Výrobce dává nějaké obecné info pro kolika početnou rodinu je vhodný velký bojler.

Ono záleží na mnoha proměnných, s kterými by se mělo počítat a ti kteří třeba nikdy pod tímto zásobníkem teplé vody nebyli pak mají problémy s bezproblémovým pokrytím teplé vody.

 

Co to plácám o proměnných?

 

Rodinný dům

 

  •  Roční období

 

Jde o to, že v létě je přitékající voda (studená) do bojleru  daleko teplejší než v zimně. Takže s např. 200l bojlerem uděláte více než v zimně… v létě se také nekoupete v tak teplé vodě jako v zimně, když jste prokřehlí, či pasete po rochnění ve vyšší teplotě. A tady je už 200l bojler problematický. Protože jak mi mé měření prozradilo při zimní průměrné denní teplotě kolem  +3 – 0°C  je přitékající voda do bojleru kolem 4,4 °C .  Při venkovní  teplotě  -10 a níže  je  pak hodnota přitékající vody do bojleru blízká  0°C . No a co se děje s vodou v bojleru když se to děje?  Viz fotografie jednoduchého praktického pokusu, který vznikl na základě diskuze s našimi dětmi po jejich bezstarostném okoupání…

 

Byl ohřátý 1l vody na hodnotu 60 °C  a  0,5l  studené vody  hned po odběru koupání .  Po smísení  studené vody s teplou vyšla výsledná ochlazená teplota… Tak že si lze jednoduchými kupeckými počty vypočíst jak to dopadne  po odběru 100l teplé vody s bojlerem o obsahu 200l. Ano v bojleru dochází k vrstvení vody (ale to platí při ohřevu), ale i k mísení díky vnikajícím vírům při odběru vody a plášť bojleru je kovový a ten také stahuje vrchní teplotu vody do  nepřímého ohřevu vody přitečené....  od toho se pak i odvíji další otázka, jakým zdrojem ohřívat vodu ?

 

A jsme u bodu 2.

 

  • Počet rodinných příslušníku ( v budoucnu  životní údobí puberťáka(ů)  )

 

A zde je třeba i připočíst počet rodinných příslušníků, možného zvýšeného nároku na teplou vodu při různých zdravotních příhodách, návštěva, klasický odběr vody pro fungování domácnosti a v neposlední řadě je třeba počítat s tím, že vaše děti se dostanou do puberty a pak se nebudete stačit divit kde je voda  :-)  my už prošli 3 takovými údobími a ještě jedno nás čeká a stále stejná písnička kolem nedostatku teplé vody….

 

A tady jsme došli  k dalšímu důležitému bodu 3

 

  • Výběr ohřevu teplé vody
 
 

Nepřímý ohřev kotel - krb

 

 Zde je na výběr docela mnoho variant, ale já se dotknu spíše té ekonomické stránky a komfortu…pokud je domácnost o dvou dospělých lidech není o čem nějak přemýšlet a diskutovat. Je zcela jedno jakým zdrojem se bude ohřívat teplá voda….

 

Takže si vezmeme běžně (nemohu si to odpustit a musím upřesnit) fungující čtyř člennou rodinu, která se doma jen nepotkává.

Zcela jistě po našich zkušenostech a pozorování bych doporučil zásobu teplé vody v rozmezí 300 – 400l.

Dnešní bojlery již skýtají (Dražice)  běžně dvě topné spirály pro nepřímý ohřev vody. Tedy přes topný systém – termické solární panely.

 

Ohřev přes kotel (plyn,tuhá paliva – krb ) je velice efektivní a relativně rychlý, proti elektrice (tedy pokud není osazen bojler velice výkonnou topnou spirálou) , zde si je možno nahřát vodu přesně kdy ji budeme potřebovat a nemusí zbytečně mnohé hodiny opět chladnout.

 

Výhodou dvou topných spirál pro nepřímý ohřev je ten, že je lze, v určitých ročních obdobích

přestat používat a nahřívat tím pádem méně teplé vody což je hlavně v rozmezí 5. – 9. měsíce v roce.

 

Zde se zatím mé pozorování a měření stává sběrem dat a v různých lokalitách by mohlo být toto měření jiné dle technologického provedení vodovodního řadu. 

 

Co jsem tím chtěl vlastně říci?

 

Že lze velice významně ušetřit za energii, díky měření teploty přitékající vody z vodovodního řadu a dle toho nahřívat potřebné množství vody na daný den.

 

Podle prvotních měření tyto hodnoty, korespondují s malou setrvačností s ročními obdobími.

 

A zde se dostávám, k tomu že všude se hovoří o chytrém telefonu – chytré pračce – chytrém městu a pod. ale na chytrý bojler ještě nikdo nějak nepřišel… proč? Pouze se zlepšuje izolace na různé třídy A+ a pokud by více lidí,  jako  já si aktivně provedlo měření teplé vody (dlouhodobě s ukládáním dat) zjistíme, že zde není až tak „důležitá“ síla izolace bojleru. Protože i když  má voda teplotu 55°C je rozdíl mezi  aktivním a pasivním  ochlazení znatelná. Cože tím myslím?

 

Pokud bude voda nahřáta na 55°C a ponecháme ji k nepotřebě  ..teď si vymyslím časové úseky …  4 hodiny  ochladíme ji přitékající vodou rychleji, než když ji budeme používat okamžitě či po 2 hodinách. Ano je to pravda…měření mi to ukazují a později zde dodám i data, z kterých vycházím…

 

Mnozí si řeknou, že jsem vůl… ano to slýchávám často, ale nikdo si má tvrzení neověří… mnoho práce a ztráta času… totéž já říkám sezení u piva v hospodě… záleží na úhlu pohledu… Když jsem před xx lety vyráběl led světla z nového hitu na trhu, vysoko svítivých led,říkali budeš slepý a byl jsem středem posměchu (dodnes svítí na rozdíl od továrních), dnes na led svítí celý svět , když jsem měl notebook  velikosti 11“ byl smích… oslepneš vole, jak do toho můžeš čučet… dnes? 98% z nás má za krkem hrb od skloněné hlavy nad mobilem s obrazovkou ne větší jak 6“. A je to normální…  Pokud něco dělá jedinec je podivín a blázen…pokud to dělá dav je to využívání pokroku.

 

Ale zpět k ochlazování a teplotě… Jak že si to teda vysvětluji… ( pouze má teorie nemusí být v podstatě správná, ale někde něco na tom bude muset být pravdy…možná v jiné podobě vysvětlení…ale jde zde i pointu)

 

Dle mého názoru jde o pohyb molekul od – do nebo cirkulaci vody v bojleru  při dané teplotě, pokud je pohyb molekul v nějaké vyšší rychlosti je ochlazení vody těžší, než když se pohyb molekul začne zpomalovat a tím pak dochází k rychlejšímu ochlazování ikdyž je teplota stále stejná .

 

No a z toho pak vyplývá, že pár hodin odstátý teplý bojler je náchylnější na ochlazení,  a vydá méně užitku než nahřátý s „okamžitou spotřebou…“

 

Tím chci zde upozornit , že s nepřímým ohřevem lze daleko jednodušeji vytvořit „chytrý bojler“. 

 

Podpora ohřevu vody fotovoltaickým panelem (solární elektrárnou)

 

Musím přiznat,  že jsem velice dlouho považoval tuto variantu za ztrátu času se jí věnovat v praxi.

Byl to můj veliký omyl… po stavbě solárního ohřevu pro praní jsem velice rychle změnil názor…  „Chceš-li něco hanit  a odmítat,  první se přesvědč na vlastní konstrukci“

 

Jde o velice jednoduché zapojení, které se každý učil už (tedy naše generace, klasického slabikáře  a matematiky bez množin :-)  ) v 7. třídě Fyziky

 

Zakoupit 24V topnou spirálu do bojleru není dnes žádný problém. Tedy nesmíte nakupovat v česku… zde obchodník pokud, nemá min. 300% vývar z kusu zboží, nejdou kšefty.

 

Topné spirály na 24V / 2x 300W  (celkem tedy 600W) nebo 24V / 3 x 300W (tedy 900W) lze koupit od Číňana do 700 Kč i s poštou, a jen pak stačí ji přidat  do bojleru stávající příruby.   https://www.ebay.com/itm/Water-Heating-Element-24V-900W-Immersion-Screw-Water-Heater-with-1-25-SP/323096732240?_trkparms=aid%3D555018%26algo%3DPL.SIM%26ao%3D2%26asc%3D52570%26meid%3D045c40cae1444baea2feebde17b1a35a%26pid%3D100005%26rk%3D3%26rkt%3D12%26sd%3D323186206762%26itm%3D323096732240&_trksid=p2047675.c100005.m1851 

 

Zde je pak třeba zakoupit fotovoltaické panely vyššího výkonu… výhodou je že není třeba kupovat (skládat) požadovaný výkon za každou cenu pokud to finance nedovolují… lze odstartovat jedním..dvěma panely a pak dokoupit, až rodina dovolí :-) . Já mám tedy zkušenost s 600W spirálou na 45l kde lze nahřát vodu standardně do 1,5 – 2 hodin mezi 8 – 10 hodinou kolem 5. měsíce v roce. Dnes v dílně je připravená příruba na 200L bojler Dražice…  900W/24V

 

Pokud, by jste se rozhodli podpořit ohřev touto cestou, je nutno násobit Watáž spirály koeficientem 1,3 pak vám vyjde jaký výkon solárního pole potřebujete na 100% výkonu spirály.

Tato varianta je dobrá v případě, že je technicky nemyslitelné uvést do provozu termický solární ohřev vody… a dle mých rychlých propočtů je fotovoltaický ohřev méně nákladný, kutilsky sestavitelný a s méně komponenty (panely drát, termostat, spirála). A tam kde termický ohřev končí, tam elektrický bez problémů běží… ne na plný výkon, ale významnou měrou pracuje dále… prostě méně světla méně hřeju…více světla více hřeju…