Stavba krbu rok 2009

Vždy než začnu, informuji se o zkušenostech a materiálech, které se používají pro danou výstavbu.

Bohužel na internetu v diskusních klubech různých problémů jak to tak sleduji se neřeší daný problém, ale účelem je ponížit dotazující osobu. Jen proto že neví třeba banální věc. Jak se pak chcete dozvědět korektní odpověď od takových osob.Nehledě k tomu, že když už se dostane nějaké té odpovědi, tak po 15-ti minutách je celá diskuse mimo mísu…

Po trpělivém surfování několika týdnů jsem došel k  názoru že žádný materiál na trhu  není vhodný pro krbovou obestavbu. Stále je v něčem problém.

Ale co je bez problémů. Proto jsem se rozhodl zkombinovat obestavbu z tvárnic a sádrokartónu.

A jak to dopadlo? A mé zkušenosti? Tak čtěte dál, zcela objektivně i z chybami, kterých jsem se dopustil vám to popíšu.

Výběr topného stanoviště pro krb

Já měl to štěstí že jsem mohl 3 topné sezóny měnit stanoviště protože dům byl napůl  v rekonstrukci.Takže každý rok jsme topili v jiném prostotu a komín byl vytvořen vždy z kouřovodu skrz strop a střechu.

Vytápění domu se provádělo 5 KW  kamínky firmy OPOP (mohu jen doporučit,i po třech létech topení jsme je prodali šmahem ruky) na jehož patě kouřovodu byl výměník tepla  Gájo a vzduch byl rozfoukávám  ventilátory. Tyto kamínka vytápěly dům o velikosti 22 x 8 m částečně zateplený, a stropy zateplené na 22cm kamenné vlny.

Díky dávnému plynovému šílenství se s aktivního komínu stal odvod spalin pro plynový kotel.

Když se tedy poslední rok zodpovědně určilo místo podle nejlepšího rozvodu tepla a akumulace ve zdi bylo nutno postavit nový komín pro dané místo.

Stanoviště bylo zvoleno pro zeď o síle 70cm do které se akumuluje teplo a sousedící místnosti pro přímé průduchy dětský pokoj, garáž a chodba. Vlastní umístění krbu v chodbě uprostřed domu, což umožňovalo ideální rozvod teplého vzduchu potrubní cestou.

Našim cílem nebylo mít krb jako estetický doplněk domu, ale zařízení pro plnohodnotné vytápění a přípravu teplé vody.  

Komín

Po nastudování několika knih o komínech jsem se do něj pustil. Jak jsem se dozvěděl z literatury oficiální norma nebo stavební postup pro komíny neexistují,důležité je vyjádření o tahu a bezpečnosti, které vystaví kominík.

Zasekal jsem ho částečně do přilehlé zdi, která byla součástí garáže.Nakoupil klasické cihly a pro klid duše i  šamotové vložky do komínu.Díky této stavbě jsem se mohl rozumným způsobem i zbavit zbytkům zateplení kterým jsem vyplnil mezery mezi zdivem a šamotovými vložkami a tím zateplit vlastně komín.

Pro 12 KW krbovou vložku na předpokládané palivo dřevo,hnědé uhlí byla doporučena literaturou výška komínu 7m  +0,5  -0,5 m dodržel jsem tedy 7m a průměr 200mm .

V roce 2008 vyšel mnou postavený komín o výše uvedených rozměrech na pouhých 10 000 Kč. Celou výstavbu jsem, ale prováděl sám.

Výsledek? No jak se říká čím blbší sedlák tím větší kobzole (brambory). Vynikající tah i polínka z topeniště to zdvihne.

Výběr krbové vložky

Logicky jsem usoudil, že když mi stačily 5 KW  kamínka nepotřebuji šílený výkon, ale bylo počítáno s ohřevem vody a v případě přístavby podkroví  je možno přebytky tepla regulovat klapkou pro vytápění podkroví.

Proto byla zvolena vložka o výkonu 12 KW  litinová s certifikací pro stále hoření palivo dřevo ,hnědé uhlí, typu MAJA od firmy Kratki.pl

Pokud bude někdo kupovat vložku řádně se informujte a radši si nechte i potvrdit že prodávající je schopen obstarat případné náhradní díly. Jinak se vystavíte možným problémům co se týče náhradních součástí, které pak od přímého výrobce vás vyjdou hodně draho a to nemluvě o možné jazykové bariéře.

Někdo z vás se jistě pozastaví nad tím proč jsem si nekoupil vložku přímo na ohřev topné vody.

Odpověď je jednoduchá pokud se poškodí krbová vložka s výměníkem můžete jí odstavit a už se neohřejete. Kdežto v mé kombinaci demontuji poškozený vyměník (za pár korun) a místo něj vložím klasický kouřovod  a topím dál, než se opraví či vyrobím nový.

Obestavba

Jelikož má obestavba je vysoká skoro 3,5 m a  mezi tím  se z chodby stal malý pokojíček bylo to trošku složitější.

Mohu ji rozdělit na spodní a horní.

Takže spodní obestavba byla zvolena z šedých tvárnic.Jako základ byl vytvořen nasávací kanál pro ochlazování vložky ze spodu a také tlačení vzduchu do potrubí.Přívod vzduchu pro hoření byl částečně volen z garáže…Proč byl? Už nefunguje  výrobce nějak ( Jak to říci ...) nedořešil toto nasávání vzduchu po mechanické stránce. Zkrátka po půl roce používání přívodu vzduchu z garáže se přestalo používat.

Základní deska byla vylitá samonivelačním betonem a ochlazovací kanál vykachličkován pro snadnější údržbu.

Na boky obestavby byla použita 10cm silná tvárnice. Tvárnice byly lepeny flexibilním lepidlem na obklady.Taktéž tohoto lepidla bylo použito společně s perlinkou na vytažení vnitřního prostoru.Tím se zabrání prašnosti z tvárnic pokud by byly obnažené.

Mohu potvrdit že k viditelnému poškození či praskání po čtyřech topných sezónách nedošlo ani uvnitř prostotu a to se teploty pohybovaly i  200 ºC uvnitř obestavby. Teploměr který je tam namontovaný nelže.Obestavba i při této teplotě zvenčí nedosahovala více jak 45 ºC

Dále je nutno zabezpečit dostatečně velký volný prostor kolem vložky kvůli chlazení a taky údržbě.S každým koncem sezóny provádím údržbu, kontrolu výměníku, vysávání tohoto prostoru a mohu být rád, že jsem nešetřil místem.

Uprostřed čela obestavby jsem volil sádrokartón s kamennou vlnou jako servisní vstup.(dnes vím že to byl v mém případě zbytečný krok při stavbě).Pod prvním stropem byla umístěna výduchová mřížka se žaluziemi.Bohužel ta nepřežila tak vysoké teploty a mechanická část se totálně rozsypala.

Horní díl obestavby byl pojat jako normální sádrokartonová příčka s 5 cm zateplením

Po 5-ti letech mohu říci volba byla špatná

Myšlenka byla dobrá jen materiál, i když byl proti požární není vhodný, šlo hlavně o velký servisní prostor pro výměník vody.Sádrokartón na pohled z venku je bez znatelného poškození,ale uvnitř je to pohroma. Také propustnost tepla je vysoká a vzhledem k tomu, že poblíž obestavby se spí, toto neprospívá.

Příští léto tento kus budu renovovat do sendvičového zdiva.

Zásobník paliva

Skladování paliva u krbu je asi největší problém, když ho chcete používat jako hlavní zdroj tepla.

Dlouho jsem posedával na bobku a popíjel kafíčka, srdce mi už z nich pumpovalo jako důlní pumpa, než přišel ten správný nápad  (a to se mi oněm zdálo v noci) .

Nakonec z toho vyšlo co vidíte, za pomocí jeklu, pertynaxové desky a sádrokartónu vznikl zásobník  s minimálními nároky na prostot a relativně vysokou zásobou paliva

Pokud jsou špalky velké vleze se tam 6 pořádně naložených koleček, pokud jsou střední nebo tenčí i 8 koleček.

Podle počasí je to na 5-7 dní zásoba pro naší domácnost. Což je si myslím relativně dostačující jak zásobou tak spotřebou (na zateplení jsme nešetřili)

Výměník topné vody

S výrobou výměníku jsem se nechtěl moc párat, zima byla za dveřmi a na nějaké mazlení nebylo moc času.

Proto nevznikla ani fotodokumentace. Někteří starší pamatují Lolka a Bolka, když zalezli do své kůlny, jak se nafukovala, tak to bylo i u mě.

Zkrátka rychlovka. Abych se nezabýval skružováním,nechal jsem si poslat kouřovody o průměru 250mm a 180mm síly  2mm. Vysoustružil jsem z plechu dva prstence 250mm s dírou 180mm a pro uchování materiálu síly 2 mm.(výměník vydrží tak dlouho jako nejtenčí plech v něm použitý)

 Kouřovod 250 jsem zkrátil na 70 cm a na jeho konce navařil prstence. Na bok pláště navařil 2 kusy návarových nátrubků  ¾“ jako vstup a výstup topné vody.

Do středu kouřovodu 180 jsem provedl 65 cm podélný řez o síle cca 1,5cm po obou protilehlých stranách, tím vznikla štěrbina do které byl vodotěsně vevařen plech,tím se kouřovod vevnitř rozdělil na dvě půlky a středem bude protékat topná voda.

Na takhle upraveném kouřovodu byl nasunut plášť z  250-tky s prstenci, a zavařen k 180-tce

Do horní části byla umístěna klapka  o průměru 160mm síly plechu 6mm, přes páku se závažím, která po odjištění ovládacího řetízku automaticky zavře klapku.

Tlakově odzkoušen a tím připraven na instalaci k patě krbu, kde teploty dosahují až 600 ºC.

Propojení s topným systémem bylo provedeno nerezovými hadicemi vyrobenými na zakázku,

už před vlastní výrobou...

Tento výměník je používán 5-tým rokem a zatím bez nutnosti výměny.Tato životnost je však podmíněna termostatickým přepouštěcím ventilem  pevně nastaveným z výroby na 60 ºC.

Přes tento ventil se přisaje chladnější voda z topného systému a pošle se teplá dále.Po ochlazení  topné vody ve výměníku na cca 55 ºC se ventil uzavírá a čeká na dohřátí stanovené teploty propustnosti.

Díky tomuto ventilu nevzniká rosení výměníku a tím jeho koroze.Nehledě na to že, nedochází k prudkému ochlazení  stoupajících spalin do komína a následnému dehtování.

Díky tomuto výměníku nepřehřívám vnitřní prostor obestavby ( max 120-150 ºC ) nahřeji 450 l vody a přebytky jdou ještě do topení.