Stránka založena 11.3.2021
Plánování - úvahy - možnosti
Výběr podvozku
Zatím jsem ve fázi puntíků pro a proti… mi osobně je jedno z hlediska tažení zda přívěs či 22t vlek… rozhodnou konečné data postupné studie celkové váhy a výšky stavby. Podle prvotních dat je přívěs 3,5t na obrovské, ba možno říci neuskutečnitelné hranici (jde-li o celoročně obyvatelnou Tinu).
Již jen základní vybavení a sečtení váhy bez integrovaného nábytku a koupelny je někde na 1 120 kg
Proto když vidím některé rádoby stolařské firmy, které se chlubí, že se tím živí, by mně zajímalo jestli ví jakou váhu má jejich stavba k podvozku na kterém to je . Někdy mám pocit, že nejde o firmu, ale spolek dobrodruhů…. rychlý prachy a pomně potopa… (standardní hmotnost dřeva smrk je 460kg na m3) No a druhý úhel pohledu je, že si to někdo koupí tedy když to nemá spz to mi nevadí , ale zase takový přetížený vozík při zhoupnutí na nerovnosti může totálně odejít… není nic snazšího než si vzít do ruky kilové závaží na závěsnou váhu a sami si vyzkoušet o kolik se navýší váha při jemném zhoupnutí (propadu). Ono je rozdíl stabilní tlak a tzv. náporový tlak, který je několikráte vyšší .
Takže takový vlek kolem 5t nosnosti bych viděl jako nejschůdnější i k budoucím upravám při navyšování hmotnosti či plně doplněných zásobníků energie popřípadě vody…
Tady pak už je jasné že nějaké osobní auto či dodávka nebude stačit na transport a bude potřeba mít řidičák s komfortnějšími razítky na daných skupinách.
Jedno ale vím jistě stavba bude na vleku – přívěsu vedená jako náklad, to znamená, že podvozek nebude stabilně uchycen ke stavbě… příjde STK pár šroubů dolů z úchytu Tina na Muří nohy a hurá s vozíkem – vlekem na STK. Pak zpět na něho… takhle se vyhnu administrativní byrokracii a prostě Tina je jen náklad na zaparkovaném vleku. Prostě dvě různé věci v jednom celku.
Ano bude to skýtat jisté technické problémy, ale problémy jsou od toho, aby se řešily a prověřily, kvalitu konstruktéra… to by nebyla žádná zábava…
Dřevo |
kg/m³ |
||||
typické |
čerstvé |
suché |
dosušené |
rozpětí |
|
balsa |
140 |
– |
– |
– |
120-200 |
smrk |
455 |
– |
– |
– |
440-470 |
topol |
470 |
– |
– |
– |
440-500 |
lípa |
480 |
– |
– |
– |
410-553 |
borovice lesní |
515 |
700 |
520 |
510 |
490-543 |
jedle |
515 |
– |
– |
– |
430-560 |
olše |
525 |
– |
– |
– |
523-530 |
douglaska |
535 |
910 |
570 |
550 |
502-570 |
jalovec obecný |
550 |
– |
– |
– |
– |
jilm habrolistý |
560 |
– |
– |
– |
– |
kaštanovník setý |
563[1] |
– |
– |
– |
– |
modřín |
570 |
– |
– |
– |
550-590 |
ořech |
590 |
– |
– |
– |
500-680 |
bříza |
610 |
940 |
600 |
590 |
550-673 |
třešeň ptačí |
610 |
– |
– |
– |
603-610 |
javor klen |
630 |
980 |
660 |
530 |
610-660 |
jasan |
640 |
920 |
720 |
620 |
560-720 |