Jaké magnety jsou nejlepší?

 

Protože na mé stránky se dostáváte z různých diskuzí, a jak jsem zjistil mnohdy vás, to co je na nich zcela neuspokojí. Rozhodl jsem se, že vytvořím tuto stránku, která se zakládá na praktických zkušenostech a ne na žvanění některých chytrolínů, co si nastudovali stovky stránek a jen papouškují bez praktické zkušenosti (bohužel český člověk se opravdu mění v kecálka).

Sice jsem již natočil video, ale nejsem velký mluvčí a proto radši něco ze svých slov znova napíší, a přidám to, co ve videu není (spíše se snažím klidem promlouvat svou prací).

Běžné požadavky potencionálních konstruktérů

 

S čím se setkávám neustále, je maximální výkonnost zařízení, když to konstrukčně a podle všech zákonů elektřiny není možné.

Mohl bych zde vytvořit stánky s tisíci nákresy a zatěžovat vás různými zákony, ale to by pro mnohé bylo nezáživné, a pokud by snad někdo potom toužil, zcela jistě si najde tuto problematiku rozepsanou na jiných stránkách.

Já to zde popíši zcela prakticky, tak jak to začínajícím konstruktérům bude stačit. 

Cívky a magnety

 

Jak jistě mnozí již viděli, jsou různé tvary cívek (obdélníkové, kruhové válcovité většinou bez jádra… Na rozdíl od mé konstrukce…)

Většinou se tento tvar odvíjí od výkonu generátoru a jeho konstrukce (když je v podstatě stále stejná) Každý tento tvar je třeba dostatečně „naplnit“ magnetickým polem a zde se setkáváme s prvním problémem jaký magnet použít. A druhý je jaký drát na cívku použít.

 

Každý by měl vědět, že velikost průřezu (či průměru) použitého vodiče udá, proud jaký generátor bude schopen dát. Takže pokud požiji 1mm drát v průměru mohu při dobrém sycení magnetem z něj dostat max. 3A a žádný silnější magnet to nezmění.

A pokud budeme mít silnější drát, tentýž magnet ho nebude muset být schopen zcela sytit (zvětší se objem cívky proti velikosti magnetu).

To se projeví v nižším výstupním napětí ( viz mé video ). 

 

Uvedu příklad na vodě. Protože zákony vody a elektřiny se od sebe moc neliší.

Když máme  10-ti litrový kýbl (což je v našem případě 1mm drát) a budeme ho plnit tenkou hadičkou naplníme ho deseti litry( což je obyčejný feritový magnet) , pokud budeme používat (z nadsázkou) hasičskou hadici (neodymový magnet) naplníme ho taky 10-ti litry a ani o deci více.

 

Takže z toho se dá vyvodit, že vyražení vyššího výkonu z cívky, není tak zcela závislé jen na síle magnetu.

 

Ale hned zase výše napsanou větu částečně popřu. Je pravdivá, ale skrývá se v ní ALE.

Pokud se vrátíme k oné vodě a kýblu…Ti co pozorně, četli zcela jistě si řekli, ale hasičská hadice dostříkne dále.  Správná úvaha….

Má odpověď je, že pokud není konstruktér schopen docílit nízké vzdálenosti mezi rotorem a statorem a rozhoduje i tvar cívky, je samozřejmě lépe volit neodymový magnet, který i na větší vzdálenost je schopen sytit.

Takže zde vidíte, že opravdu pokud použijete silnější magnet, zcela jistě nebudete mít i větší výkon.

  Použití magnetů se odvíjí od tvaru a schopnosti dobře sytit cívečky. A jelikož spousta amatérských konstruktérů jede na jistotu a nechce experimentovat s magnety. ( což svým způsobem chápu) Ale nemíním respektovat názor, že neodymové magnety jsou nejlepší.

Jde o to vědět, jak budete schopni bezpečně sytit cívečky a pokud, vyrobíte různé rotory s různými typy magnetů pak jste schopni, objektivně podat doporučení o použití magnetů na danou konstrukci. A tím i výrazně snížit náklady na stavbu.

Cívky s kovovým jádrem ( kus Fe žádné plechy) zvyšuje sycení cívky a díky tomu jde použít prach obyčejných magnetků na tak vysokou cívku za směšnou cenu, ale zase na úkor přesnosti min. vzdálenosti statoru od rotoru 1mm. 

 

Takže pokud to mám shrnout, je třeba zajistit vyváženost všech komponentů generátoru. A jelikož v amatérských konstrukcích jen málo kdo dokáže docílit této rovnováhy, vznikají ony zajímavě nezajímavé polemiky.

Já jakožto člověk zvídavý co občas rozebere zařízení jen z důvodů co tam je a jak to tam funguje (jako malé dítě) jsem ještě nikdy nenarazil na neodymové magnety v generátorech….